|  

Náhradní plnění za OZP je u nás ZDARMA!

Zákaznická linka 841 111 138

Náhradní plnění ZDARMA

Aby byla zajištěna právní odpovědnost firem a statutárních zástupců za daňové doklady přihlášené do elektronické evidence náhradního plnění MPSV v rámci zákona č. 435/2004 Sb. "O zaměstnanosti", došlo na přelomu roku 2019 k zavedení nového systému a zpřísnění autorizace prostřednictvím datových schránek nebo přes e-identitu. Došlo také k propojení této evidence s ostatními systémy ÚP, SÚIP a FÚ, tak aby se dal celý tok dokladů v rámci náhradního plnění účinně kontrolovat.

  • Povinný online registr MSPV naleznete zde.
  • Manuál k aktuální verzi elektronické evidence MPSV je dostupný zde.

Proč je u nás náhradní plnění ZDARMA?

Historicky byla v ČR zavedena povinnost zaměstnávat 4% podíl zdravotně postižených OZP u firem či organizací, které zaměstnávaly více než 25 zaměstnanců, v roce 2004. Za každého 25. pracujícího musely nově zaměstnat jednu osobu se zdravotním postižením (OZP).

Pokud není možné tento typ pracujících zaměstnávat, existují i jiné možnosti tzv. „náhradního plnění“. Jedním ze způsobů je spolupráce se zaměstnavateli více než 50 % OZP dle odstavce 2, písmeno b) §81 zákona č. 435/2004 Sb. v platném znění. Ta nahrazuje povinnost přímého zaměstnávání zdravotně postižených i platbu invalidní daně do státního rozpočtu, která je další z možností, jak tuto povinnost splnit.

Náhradním plněním lze dosáhnout až 35,7% finanční úspory, která se vypočítá jako podíl odvodu do státního rozpočtu a objemu spolupráce se zaměstnavateli zdravotně postižených OZP 2,5 / 7 * 100. Představuje tak úsporu na invalidní dani ve výši 35,7%, o kterou se prakticky sníží veškeré nákupní ceny. Info zde.

Možnost spolupráce je často zneužívána formou tzv. přefakturace, při níž jediná osoba dokáže počítačově zpracovat tisíce dokladů denně, v řadě různých oborů, aniž by se na takto fakturované činnosti jakkoliv podílela nějaká osoba se zdravotním postižením nebo by souvisely s reálným uplatněním zdravotně postižených. Jedná se o nelegální praxi, při níž kapitálově silné společnosti fakturují své zboží prostřednictvím „bílých koní“ – firem, které zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením, za účelem dosažení finanční úspory. Odběratelé se tak vyhýbají odvodu invalidní daně a vědomě či nevědomě se dopouštějí daňového úniku. Info zde.

Náhradní plnění a nelegální přefakturace náhradního plnění.

Nelegálnost přefakturací dokládá:

1)  Opakovaná stanoviska ze strany MPSV – poslední ze 26.09.2017 Předcházející zde, zde nebo zde (přímý odkaz zde).
2)  Opakované nálezy právníků zde nebo zde.
3)  Důvodová zpráva PSP ČR, která bývá podkladem pro případný judikát. Výtah prvních 13ti stran naleznete zde. Viz. strana 9.
4)  Novinové články - aktuální kauza První chráněné dílny zde, zde, LN zde, MF Dnes zde. Jiné kauzy zde, Očima Josefa Klímy zde

... i selský rozum. Čím dokládají legálnost svého „řešení“ firmy nabízející přefakturaci?

Dopady novelizace zákona z roku 2017, které jsou i nadále platné naleznete zde.

Náhradní plnění v kostce

1.  Náhradní plnění dnes mohou poskytovat jen zaměstnavatelé více než 50 % osob se zdravotním postižením, kteří mají sjednanou dohodu o uznání zaměstnavatele dle §78 zákona č. 435/2004 Sb. s Úřadem práce.

2.  Takto oprávnění dodavatelé (kterým může být tato dohoda s 2měsíční výpovědní lhůtou vypovězena), mohou do povinné elektronické evidence MPSV vkládat jen doklady, které obsahují jejich vlastní výrobky, služby nebo jimi splněné zakázky (nikde se nehovoří o jakémkoliv zboží), a to jen do výše odpovídající 28násobku průměrné mzdy za každého přepočteného zaměstnance s postižením, kterého zaměstnávali v předchozím kalendářním roce.

3.  Do elektronické evidence tito zaměstnavatelé zdravotně postižených musejí průběžně vkládat veškeré doklady vydané v rámci náhradního plnění nejpozději do 30 dnů od jejich zaplacení. K nim jsou poté povinni se přihlásit i odběratelé a v systému je do 14 dnů rovněž potvrdit. Přebírají tím na sebe zodpovědnost za jejich započítání (za započítání těchto dokladů) do náhradního plnění.

Ad 1) Aby zaměstnavatelé zdravotně postižených byli uznáni, jsou nově nuceni doložit (mimo jiné) roční zprávu o své činnosti, v níž mají povinnost uvést informace o předmětu podnikání, tržbách, podílu jednotlivých zaměstnanců s postižením na konkrétních činnostech, včetně popisu jejich pracovních činností. Pokud uvedou neúplné nebo nepravdivé informace, bude jim dohoda vypovězena. Pokud zprávu nepředloží vůbec nebo jim dohoda bude zneplatněna, nebudou moci nadále poskytovat náhradní plnění. O tom se však jejich odběratelé nemusí dozvědět. Jak se s touto povinností vypořádají firmy, u nichž lze již nyní z hospodářských výsledků (které až dosud raději nezveřejňují) snadno vyčíst minimální rozdíl mezi celkovým nákupem a prodejem zboží, korespondující s pouhou výší provize za přefakturaci náhradního plnění, se lze pouze domnívat.

Ad 2) Do náhradního plnění lze podle §81 odstavce 3 zákona č. 435/2004 Sb. v platném znění, zahrnout jen vlastní výrobky, služby nebo zakázky, které byly splněné za účasti zdravotně postižených (často se zapomíná uvádět). „Zboží“ může být fakturováno pouze v případě plnění zakázek. Jak ale zadat zakázku firmě, která nemá ani vlastní eshop? U takových firem bude prokázání schopnosti plnění zakázek jen za účasti kmenových zaměstnanců se zdravotním postižením prakticky nemožné. Zvláště pak komplikované bude doložení existence nezbytných technických (sklady, manipulační technika, výpočetní technika, náklady PHM) či lidských zdrojů (školení, docházka, BOZP) v tolika různorodých (jimi fakturovaných) oborech.

Na přefakturaci se podílí alespoň 2 firmy, které se prokazatelně zabývají rozdílným předmětem podnikání – v opačném případě by riskovaly vzájemné zcizení know how a databáze odběratelů. Při zjištění absence veškerého vybavení a školeného personálu u zaměstnavatele zdravotně postižených bude snadné prokázat jeho úlohu pouhé papírové „optimalizace“ daňové povinnosti odběratele jiného subjektu – reálného dodavatele.

Ad 3) S povinností zadávat veškeré doklady do elektronické evidence se nově objevila i rizika z odhalení. Poprvé za dobu trvání náhradního plnění funguje přesná elektronická evidence dokladů vydávaných v rámci náhradního plnění, do níž mají kontroloři nepřetržitý online přístup (i zpětně). Je docela snadné odhalit existenci více číselných řad dokladů (lišících se dle předmětu fakturace), unikátní kódy zboží jiného dodavatele, toky peněz (úhrady dokladů na jiné bankovní účty), reálnou výši provize – shodnou pro všechny fakturované produkty, bleskové počítačové naskladnění i vyskladnění v jediném časovém okamžiku, nulové zůstatky skladů (reálné i v počítači). Ze započítaných dokladů lze snadno vyčíst, co obsahují, a to jak na straně dodavatelů, tak i odběratelů. Od konce roku 2019 je novou formou autorizace zajištěna také právní odpovědnost firem (statutárních zástupců), resp. jimi pověřených zástupců, za všechny zaevidované doklady.

Lidé se často domnívají, i přesto, že už samotné slovo „přefakturace“ vyvolává kopřivku, že nic neriskují, protože případný průšvih půjde na vrub jejich dodavatelů, kteří jim toto toxické „náhradní plnění“ nabídli a zprostředkovali. To ale není pravda. Jediný způsob představuje uzavření písemné smlouvy, v níž se veškerá rizika za faktury vydávané přes nějakého obchodního partnera v rámci náhradního plnění převedou na skutečného dodavatele, který se tak zaváže i k případné úhradě nedoplatku na invalidní dani či vyměřené pokuty ze strany Státního úřadu inspekce práce, pokud bude takové „náhradní plnění“ jeho obchodního partnera zneplatněno. Samozřejmostí je smluvní záruka i zpětně, za všechna předcházející období. Je dobré počítat s tím, že zaměstnavatelé zdravotně postižených, kteří mají často jen velmi krátkou historii, už při prvním náznaku komplikací, zkrachují (a bude tak od nich nemožné cokoliv vymáhat). Ukončí svoji existenci podstatně snáze nežli velké firmy, které budují svoji značku i řadu let - zvláště pokud mají zahraniční vlastníky. MPSV na svých stránkách také uvádí doporučení ve věci uzavírání písemných smluv zde.

Co můžeme očekávat dále? Zvýšení provize za přefakturaci v důsledku prudkého nárůstu minimální mzdy u zdravotně postižených. Další kroky k úplné eliminaci obcházení zákona (prakticky každý druhý rok se mění legislativa). Vystřízlivění velké řady těch, kteří dnes na aktuální změny nereflektují a bagatelizují možné negativní důsledky. Kromě častějších a účinnějších kontrol, lze očekávat změny, které ještě více omezí nebo zpřísní současnou praxi, například oborovým omezením fakturace náhradního plnění (je nereálné, aby firma s minimem zaměstnanců fakturovala desítky činností a služeb v řadě různých oblastí). Správný výběr dodavatele může být proto zásadním krokem pro řešení uvedené zákonné povinnosti nejenom dnes, ale i v blízké budoucnosti.

Pokud máte otázky, neváhejte nás kontaktovat na čísle 603 118 519 nebo na číslech obchodních reprezentantů uvedených v osobním profilu po přihlášení.

KAMPI OFFICE s.r.o. v oblasti kancelářských potřeb nabízí splnění uvedené povinnosti legálním způsobem, zdarma – bez navýšení cen, protože své zdravotně postižené zaměstnance zaměstnává jak ve výrobě kancelářských potřeb (co vyrábíme, naleznete zde), tak i v rámci expedice, kde se přímo podílejí na plnění zakázek. Jinými slovy, náhradní plnění poskytujeme bez využití jiného subjektu nebo třetí osoby, napřímo, pouze s využitím vlastních zdrojů. Čím více zakázek přijmeme, tím více zdravotně postižených musíme k jejich plnění zaměstnat – přesně dle dikce a záměru zákona.